Cider (vyslovujeme „sajdr“) je alkoholický nápoj, který se vyrábí řízeným kvašením jablečného moštu. Nápoj je nejvíce populární ve Velké Británii, Irsku a Francii. V Česku byl až do nedávné doby takřka neznámý. První cidery se k nám začaly dovážet teprve na začátku 90. let minulého století. A je to jen pár let, co se u nás cider začal také vyrábět.
Základní dělení cideru
Cidery můžeme dělit z několika hledisek. Podle jejich vzhledu na zakalené (angl. „cloudy“) či čiré (angl. „clear“). Podle chuti na cidery sladké (zhruba do 3 % alkoholu), polosuché (zhruba 3-5 % alkoholu) a suché (zhruba nad 5 % alkoholu). Podle perlivosti pak na perlivé a neperlivé.
Cidery se mohou lišit i barvou, která se pohybuje od téměř bezbarvé či lehce nazlátlé, přes žlutou a oranžovou, až po tmavě hnědou. Pokud se jedná o cider s přídavkem další ovocné šťávy, může mít cider barvu v podstatě jakoukoliv.
Krom jablek je cider možné vyrábět také z hrušek nebo i z jiného druhu ovoce. Zatímco hruškový cider (nazývaný „perry“) je vcelku běžný, cider vyrobený z jiného ovoce je k vidění jen velmi vzácně.
Tradiční a komerční cidery
Každý cider má specifickou vůni a chuť, které vždy vycházejí z výběru surovin a způsobu výroby cideru. Moderní komerční cidery vznikající ve značných objemech, obvykle pod křídly velkých koncernů, jsou mnohdy vyráběny z jablečného koncentrátu. Bývají také často doslazované a dodatečně karbonizované (opatřené bublinkami). Naproti tomu existuje celá řada menších a středně velkých výrobců, kteří cider vyrábějí zcela nebo víceméně tradičním způsobem ze 100 % jablečného moštu.
Komerční cidery svým charakterem často připomínají šumivé víno a jsou obyčejně sladké. Tradiční cidery jsou spíše sušší a mají výraznější jablečnou chuť.
Cider a lidské zdraví
Tradiční jablečný cider obsahuje stejně jako čerstvá jablka relativně vysokou koncentraci antioxidačních látek, mezi nimi i polyfenoly, které pomáhají při prevenci proti chorobám srdce, rakovině a jiným onemocněním. V organismu totiž polyfenoly likvidují volné kyslíkové radikály a chrání tak makromolekuly a buněčné struktury před poškozením oxidací. Kromě toho také podporují odbourávání mnoha toxických látek, které se v člověku hromadí z prostředí.
Nutno ještě doplnit, že většinu ciderů mohou bez obav pít i vegani, vegetariáni a celiaci.
Místní označení cideru
Pojmenování nápoje, slovo „cider“, pochází z Anglie a je celosvětově nejrozšířenějším a nejznámějším označením tohoto alkoholického nápoje. Vzhledem však k tomu, že tradice jeho výroby existuje i v jiných, převážně evropských zemích, můžeme ho v závislosti na jeho původu označovat i jinými názvy. Ve Francii se tak nazývá „cidre“, ve Španělsku „sidra“ a „sagardo“, v Itálii „sidro“, v Německu „Apfelwein“, v Rakousku „Most“a tak dále. V USA a Kanadě se pod označením „cider“ rozumí sladký jablečný mošt bez obsahu alkoholu, zatímco klasický alkoholický cider je nazýván „hard cider“. V Anglii se také někdy používá starobylá varianta „cyder“, kterou někteří výrobci cideru používají pro zdůraznění dlouhé tradice jejich výroby. V Česku někdy můžeme vidět i počeštělý výraz „cidr“.